CO SE JEDNOU STALO ZNAKEM, JE NESMRTELNÉ.

21. srpna 2012 v 9:51



Tuhle větu, napsanou současným publicistou Pavlem Kosatíkem, je třeba, co se týče její platnosti, verifikovat, intelektuálním pokusem ověřit.


K tomuto postupu, jakožto ke každému jinému pokusu, jsou třeba nějaké pomůcky, mi tentokrát postačí pouhá jedna, každý čtoucí z předmětu na fotografii posypaného drobounkým diamantovým prachem jistě pochopil, oč se jedná - samozřejmě, v negativním obrazu předmětu, o svým způsobem rovněž jen znak věci, jejíž původní věcnost, tedy nejméně tvar, podobu a účel, si ještě snad stále jako pozorovatelé neumíte představit. Ztotožnit.
Prošel jsem se včera městem, po obchodech, kam jinam by se zde dalo, to se ví - vyptávaje se na jediné: zdali jako konkrétní jedno písmeno abecedy, tedy hlásku M, nemají někde v regálech vykrajovátko vánočního pečiva, formičku, jak v jiné verzi bývá třeba známá na hnědé cukroví zvané medvědí tlapky; nebo dokonce přímo do M ztvarovaný pekáč nebo formu na bábovky nebo dortové korpusy.
Neměli, naděje mě ale nezbavili, mám se dojít zeptat na konci září, určitě cosi takového dostanou.


Vykrajovátko na vánoční pečivo, dokonce tohle ve tvaru dívčích rtů, staré z doby ještě měšťanské secese, znak svého druhu, náznak původní věci.
K tomu, aby se v jeho případě ověřila platnost publicisty Kosatíka věty z úvodu by postačilo jediné: dojít ihned do supermarketu, nakoupit tam porci jakéhokoli předpřipraveného těsta, dejme tomu lineckého, naválet ho na plát, vykrajovátkem z něj vycvakat dívčích rtů na několik pekáčů, upéct, nechat vychladnout, pomazat každý dívčí ret po jedné straně červenou marmeládou nebo jakýmkoli rudým ovocným rosolem, mezitím stále všechno fázi po fázi fotografovat nebo natáčet na video, hotové kusy rozložit na místě k servírování co nejlákavějšímu.
A pak už jenom žrát, cpát se, napírat si nácka, nešetřit se, nedbat na linii, neboť v tomto případě se jedná zejména o vědu. Dokonce o několik věd: od estetiky, přes informatiku, po filozofii - například.
Když ty všechny dívčí rty megnaut nebo megnautka sežere, do posledního drobečku, podotýkám, aby nemohly ani kvůli molekulám nastat nějaké případné diskuse, náhle je jasné, že i ony vypečené dívčí znaky jako matérie i znaky byly smrtelné, vždyť po nich evidentně nic nezbylo.
Pouze to tvrzení publicisty Pavla Kosatíka, můj navazující dnešní článek, včerejší dvě fotografie původního předmětu secesního vykrajovátka. Ale též, pokud vůbec nastal, případný čtenářský zážitek kohosi, kdo sem nějakým omylem zabloudil.
A zejména návod na výrobu, a hlavně důvod, pečiva ve tvaru velikého M - ať již vykrajovaného nebo vyklopeného po upečení z formy, nebo dokonce do toho M ztvarovaného z cancourů jako nějaká vánočka.
Některé věci, průběžně zdokumentovány, přes veškerou snahu i těch největších jedlíků, se prostě dočista sežrat nedají.
Znakovat, jak by řekli v kterési televizní reklamě, se alespoň vůči věčnosti, dočista vyplatí...




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama