O BLBEČKOVI VEPŘEDU NA BICYKLU A O BLBCE VZADU NA KOLECH.

10. září 2012 v 14:20




Jsem generace roku 1947, naše čítanky v první třídě, kromě jiných vysoce toxických účelových ideologických volovin, obsahovaly někde ke konci i povídku o jakémsi malém chudobném Číňankovi, který ani na sešit neměl - a proto se naučil psát tak, že každý den chodil na mořský břeh a tam klacíkem napsal kterýsi z těch složitých grafických znaků, a než mu jej první mořská vlna smyla, naučil se narychlo psané i narychlo číst.

Takové příhody nelze zapomenout až do smrti.

Dnes od rána jsem neměl žádný nápad k pokračování, až teprve v poledne do mne udeřila náhoda.
Už jsem by na odchodu, rozhodnut, že případný výsledek nikonem kdesi nějak venku pílí a pokusy vydřu, v poslední chvíli však cestou do koupelny mě v předsíni napadlo, že bych mohl dnešní úkol provést vodou - obdobně jak tenkrát ten Číňánek stéblem větve do písku.
Načerpal jsem dvě petláhve vody, po výsledku vím, že na nápis 10 písmen slova PARADICTUM na příměstském asfaltu stačí 3 litry vodovodní H2O, bylo-li by nabíráno z opodál tekoucí řeky, tak kvůli obsahu fenolů možná o deci či dvě víc.

Jenom jsem dopsal, a dodivil se zejména, nakolik se nápis, byť psaný z láhve, stylem písma podobá, jak bych ho vyvedl rukou obvyklým mým rukopisem, jen co jsem se dodíval, zprava už přijížděli jacísi dva neznámí návštěvníci cyklistické stezky, když vodou mnou popsaná asfaltová vozovka je její součástí.
Zpomalivší blbeček vepředu povzneseně sledoval napsané, co neexistuje, zeptat se mě nezeptal, takže viděl, a přesto mu v plném významu nedošlo. Metafora blbství na kolečkách, nikoli na kolečkách anděl, tady veškerá civilizace skončila před 23 roky, milý dávný pane básníku Holube...

Blbka vzadu před skly mého nikona mi po celé délce nápis aspoň škodolibě přejela.


Jak dokládám, dotyčný nápis invazi či intervenci jednoho druhu blbství tentokrát přestál, dokonce jeho existence s sebou přinesla možnost následného tvořivého pokračování, v čínském stylu, jak bylo tenkrát návodně k jiným cílům popisováno v bolševické čítance. Pokud, v jakémsi stavu masturbace přivolávající její dávné dívčí sny o tom, co se v tradici nazývá zen, ukájející se blbka o tomto stavu způsobu života čítává v jakýchsi obskurních knihách, jejichž vydavatelství jsou plné bulváry měst, městysů i vísek - zatímco já jej zcela bezděčně žiji, a tak mohu ihned posloužit námětem zenového videoartu o pánovi, který psal nápis vodou na asfalt, od chvíle, v celé časové délce, co s tím opusem začal, až do stavu kdy se opět v nic ve světle slunce vypařil.

Když se ti dva, blbeček s blbkou, budou v anatomicky vydizajnovaných sedlech velocipédů dneska zase vracet nazpátek, na asfaltu, kde o polednách cosi bylo, už nebude naprosto nic, a oni se už nikdy nedozví, kde to bylo a o oč se vlastně jednalo.

Mene tekel ufarzim - jak objevilo se podobně nakrátko už jednou napsáno na kterési zdi babylónské v časech dávně biblických...



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 VZ VZ | E-mail | 10. září 2012 v 15:36 | Reagovat

Jak by asi dopadla kvalifikace zavinění v případě dopravní nehody ? - nepozornost cyklisty nebo neoprávněně umístěný bilboard, který odvedl pozornost účastníka dopravy ?
Hezké je, že žár slunce by byl zřejmě  rychlejší než dojezd "Pomáhat a chránit"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama