OBRAZ SLOVA, KTERÉ NENÍ

14. září 2012 v 12:02



[Obraz slova, které není]

Včera odpoledne mě potkal syn majitele zdejší gravírské firmy, a prý že kde jsem, když už mají od pondělka hotovou tu zakázku, co jsem jim přinesl minulý pátek, nebo už možná dřív, ve čtvrtek. Na námitku, že přece mají mého mejla, odpovídal, že nic takového jsem jim nenechal.
Papírek s adresou napsanou minule mou rukou se posléze našel dnes ráno po osmé ranní v koši na odpadky, hned ob řádek po zadání podoby slova, též mou rukou - na které jsem se radši nedíval, v mých aspiracích již znechucen.
Na prachovnici nalepený mi byl sice odevzdán štítek z tmavozlatého hliníku, jak jsme se minule domluvili; jenomže ne se slovem vygravírovaným, nýbrž natištěným jsousi pokročilou technologií optického tisku. Struktura, starobylost připomínající patinu byla rázem ta tam.

Nalepeno, vytištěno, namísto však mnou užívaného slova PARADICTUM jejich PARADICTUS, prý jim tvarem té lékárenské láhve připomínalo špiritus, naštěstí není vše mnou míněné nenávratně ztraceno, v nastalé nouzi mi googlovský překladač na moje zadání sdělil, že dictum i dictus překládá obojí z latiny shodně jako řekl, aspoň touto jednou příznivou zprávou mě potěšil - ačkoli slova paradictus a paradictum na pouhý pohled jsou (třeba ještě neexistující) zcela zjevně slova dvě.

Ovšem paradiktozní mohou být naprosto stejně obě dvě.

Dovnitř báně prázdna významu, prostoru neexistence, jsem vhodil pár (zatím 9 kusů) obdobně bezvýznamně uvnitř prázdných umělohmotných močovek, tedy veškeré, které se v daný den nacházely ve všech lékárnách celého města, jednotně všechny s modrými uzávěry. Vím, že bývají i s víčky červenými, a mohly by být i se žlutými, ať zůstanu u kompoziční možnosti barev základních. S přípomínkou však školního modelu molekuly mých mladých let imitujícího barevnými kuličkami sestavu jakési benzenové formace.
Třebaže vím, jak je zde všechno obtížné a triviální autorské představě vždy ve výsledku nechtě vzdálené, přesto jsem poprosil, zdali, zdali by průhledné zkumavky s víčky v jiné barevnosti neobjednali, prý by rádi udělali, jenomže prý nikdy nevědí, co jim z velkoskladu dodají, a oni že budou takhle vůbec rádi, že cosi takového budou mít na skladě, když jsem je dneska pouhými osmi/8 kusy ze všech jejich aktuálních zásob tady na prodejně vykoupil.

Takže ke zlepšení nálady jsem si udělal ještě jeden obrázek: zrcadlově pravolevě převrácený od reálného stavu, kterouto poziční změnou dílčího realismu diváci uvidí, co by v přírodě nikdy neviděli - tedy opačně navinutou šnečí ulitu, kterýžto tvar hlemýždí spirály v přírodě nastane asi v 1 případě z 1 milionu skořápek, tedy pro přehlednost 1: 1 000 000, při takové tedy konstelaci má jenom málokterý divák šanci spatřit takovouto raritu alespoň jedenkráte za život.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 VZ VZ | E-mail | 14. září 2012 v 13:22 | Reagovat

Paradictus-exitus letalis ... aspoň toho šnečího.
Koncovka "us" nepochybně tvar slova vylepšuje a má tím nakročeno ke své nesmrtelnosti. Stejně jako Vaše vize.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama