PROČ ČLÁNKY NA BLOGU.CZ NEJSOU KAMENY ZDI NÁŘKŮ.

8. září 2012 v 9:54



> Datum: 07.09.2012 13:50
> Předmět: Re: http://megnautadenik.blog.cz/1209/minim-totiz-slovem-slovy-paradictum-naplnit-celou-asi-puldruhalitrovou-lahev
>
:-)) bláznivými nápady opravdu neskrblíte !
Rozesmála mě věta:
"Významy slova paradictum nemohou být však širší nežli asi 3 centimetry".
Kam umístíte onu napěchovanou skleničku ? chtělo by to na Čínskou zeď.. .
A co když uvidí Číňan Číňana - také bude cosi strkat do láhve?
Už blnu taky.
VZ

[08.09.2012, 05:57]
Ve slovech samých
není nic. Jen co jim my
sami dáme. Víc?

Kdo dotyčné slovo, popřípadě hieroglyfický znak, nechápe, nic mu jako význam neříká, třeba vidící, třeba slyšící, nerozumí.
Jedná se o onu naplněnost, vnitřními významy, a třeba i asociacemi, též dílčími spojitostmi jakéhokoli druhu, n a p ě ch o v a n o s t , jak si utahuje pisatelka mailového vzkazu - tedy cosi obsaženého, co celek instaluje. Sestavuje. Utváří. Stváří. Stanovuje.
Jak i odlišuje od obdobného jiného.

Zatímco například uvnitř slova paradictum zatím nic není, a je tedy prázdné jako ona prachovice ze včerejší fotografie, co lze jako právě zrovna aktuální vývojový stav i fakt z n a l é m u tématu dokonce i zpodobit; aby nic neuniklo zevnitř nebo nevniklo zvenku, zachytit ono teď, stačí jen hrdlo prázdné nádoby upěchovat fialovou skleněnou zátkou.

Každý obdobných analogií znalý jistě uzná oprávněnost mého příštího příkladu, že stejně jako třeba moč jsou obdobně řeč a její slova b ě ž n ě pouhými výměšky lidského metabolismu, jen odpadními produkty běžné lidské biologické existence, mediálním nebo konverzačním smetím, a podobně.

Včera odpoledne jsem se byl ptát v lékárně hned za prvním rohem od mé dosavadní poštovské adresy, v sortimentu zde vedou malé zkumavky z čiré umělé hmoty opatřené barevnými víčky, pravým účelem se jedná o odběrné a posléze intimně neveřejné transportní nádobky na individuální lidskou moč.
Kus stojí pouhé dvě/2 koruny, třícentimetrovým kulatým otvorem hrdla prachovnice projde, uvnitř se jich do nádoby může nashromáždit zhruba tak 20, odhaduji, byly-li by každá plná dílčím významem, ke stanovení výsledného významu slova paradictum by to mohlo napoprvé stačit.


Případný divák by obsah prachovnice mohl protřepávat, jednu zkumavku přes druhou pořád dokola, aby se seznámil s každým dílčí vnitřním významem slova vně, když vevnitř by vznikaly stále nové vnitřní významové konstelace.
Kdo stále nechápe, může být jen blbeček, popřípadě blbka, kteří si neumějí jednotlivosti i případnou jejich souvislost pouze jen představit.
A přitom stačí koupit za 2 káčé v apatyce kus, naplnit ho čímsi, co se dotyčnému jeví jako významově související, nebo jej dokonce obohacující - ano, s významem toho slova paradictum, dosud ještě nestanoveným. Leč takto názorně, viditelně, vysvětlovaným.

SLOVO JAKO VÝTVARNÉ DÍLO!!!
NEEXISTUJÍCÍ SLOVO JAKO EXISTUJÍCÍ VÝTVARNÉ DÍLO!!!

A pokud se žádný ze čtoucích jeho umělohmotnou ampulí nepřipojí, ani žádná, co lze analogicky z podobných antikoooperativních zkušeností předpokládat, dokonce pokud ani já sám nepřijdu na nic rozvíjejícího, co by bylo lze užít jako obsah miniaturní umělohmotné přepravky, pak ani v tomto případě není/nebude všechno prohráno - nakoupím v lékárně 20 kusů ampulí a po jedné je zcela prázdné, ale barevně zavíčkované, nastrkám hrdlem do prachovnice.
Získám tak model nebo popis současného stavu, stavu před s t v o ř e n í m významu, průhledný organismus s jeho odhalenou vnitřní molekulární strukturou či stavbou, a vůbec k demonstraci nebudu potřebovat něco jako mikroskop, jak se musí obtěžovat jiní vědci vůči jejich posluchačům.

Vždyť já vlastně žádné posluchače, natož třeba čtenáře, nemám, jen blbečky a blbky vkrádající se mi ilegálně na stránky blogu, co mi tam občas v komentářích namočí, slunce mé shovívavosti vysuší, jaký by byl význam jeruzalémské Zdi Nářků, kdyby do škvír mezi jejími kameny modlící nestrkali jejich papírky s napsanými prosbami, v nichž použitá slova mají jo sakra individuálně a až do vnitřní viditelnosti prožité významy, žádné výměšky...

Když jsem včera odpoledne z lékárny Na Kamenci odcházel, černovlasá dívka na mne zpoza táry udělala gesto pravicí postupně od srdce šikmo až k nebi. Poněvadž jsem se nemohl na viděný význam rozpomenout, zeptal jsem se, oč se jedná.
"Přece indiánský pozdrav," poučila mě dotyčná, bavící se sama sebou, jiný by napsal, za pultem.
Lékárny.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama