DENÍK 21.

22. prosince 2015 v 14:15



22. 12. 2015

Pomalu, zvolna, se mi končí další měsíc běhů, zápisků, v nichž skrytá práce, takže si dovolím stručnou sumarizující statistiku zpřed několika dnů, tabulku s průměrným denním počtem 17 návštěvníků - z nichž jediný, potažmo jediná, samozřejmě ničím, byť sebeméně malinkatým, jakkoli rozvíjejícím, nepřispěli.


Netuší, tito neteční, že mám na nábřeží k dispozici cosi jako ateliér, opakuji, říkám ateliér, a nemyslím exteriér, třebaže se jedná o venkovní podmínky.
Filmový ateliér dlouhý 800 metrů - tedy delší nežli míval poskytnut k invenci třeba Federico Fellini.


Kvůli případnému příštímu zájmu kohokoli poskytuji mapu, v níž číslo 1 znamená místa mých každodenních ranních startů, numero 2 pak rajón tamtoho trojitého informačně orientačního kolapsu při otočce nazpátek.
3 značí lokaci oné tabulky mi zcela zbytné zveřejňovaným údajem 1 km.
Volavka je volavkou, setrvávám na její znakové existenci, byť ona sama se na ono místo na ostrohu nedostavila v posledních třech ránech ani jedenkrát.
Špice šipky určuje střed oné délky 1 centimetru bílé čáry milimetr široké, která na mapě chybí, českotěšínským mudrům mudrům ze zastupitelstva ovšem nikoli, třebaže já pohledem i protipohledem dvěma souvisejícími fotografiemi dokládám věcnou či fyzickou existenci oné odbočky, víceméně v šířce vyasfaltované ulice, vedoucí mezi zdí obehnaným katastrem fotbalového hřiště s místním názvem Eska a šatnou tenisových kurtů.



Navíc to, co má šířku běžné ulice pro průjezd dvou osobních automobilů proti sobě, posléze vyjádřeno průběhem celé dlouhé úzké milimetrové čáry táhnoucí se od čísla 1 až po šipku jako mapařská pěšina či stezka, nenese, nemá, na mapě žádný název, pojmenování, třebaže na rozích obou budov na konci i začátku této topografické verbální prázdnoty jsou přišroubovány modré smaltované tabulky s nápisem příslušného místopisného označení nábřeží Míru, pod kterýmžto znají místní celou délku vyasfaltovanou od kulturního střediska Střelnice a po bránu parku Adama Sikory, zvaného familiárně Sikorák.

I z takovéhoto způsobu dívání se proto plyne, že městu s mudry v čele cosi schází.
Ono cosi, co jiní zdejší též nevidí - přičemž by měli takovéto svoje nouze viděti.

Obdobně jako ti nevidoucí zahrnuti ve sloupcích tabulky dnešní vstupní statistiky…




.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama